Město Vis

Ostrov Vis je nejvíce predsunutý chorvatský ostrov o rozloze 90,3 km2. Hvarský kanál ho oddeluje od ostrova Hvaru, a Biševský od ostrova Biševo. Od italského pobreží je vzdálen kolem 60 mil. Ostrovem se táhnou tri horská pásma mezi kterými se nacházejí kamenitá pole. Nejvetší vyvýšeniny jsou Hum (585 m), Sveti Duh (563 m) a Mali hum (514 m). Obyvatelé se zabývají zemedelstvím, rybolovem a turizmem. Pobreží ostrova je strmé a clenité. Na západu ostrova je Komižšký záliv, a na severu Viška luka První obyvatelé sídlili na Visu již ve III. tisíciletí pred Kristem. Byli stredomorského puvodu. Ve II. tisíciletí pred Kristem byli vytlaceni Ilyry, kterí zde v VI. a V. stol. pred Kristem zformovali svuj stát. Syrakuský tyran Dimitrij Starší kolem roku 397 pred Kristem zakládá na Visu svou kolonii Issu, jejíž obyvatelé rozšírili svuj vliv na ostrovy strední Dalmácie. Nadvládu Issy ohrozil ilyrský král Agron I. a královna Teuta, kterou roku 219 pred Kristem porazili Rímané. Od té doby Issa uznávala nadvládu Ríma. Po zkáze Západorímské ríše (roku 476) uznával Vis v jeden cas vládu Gótu a pak Byzantincu. Chorvaté zacali Vis obydlovat od VII. stol. Roku 997 Vis obsadili a zdevastovali Benátcané. Od roku 1420 byl pod správou Benátcanu. Mírem v Campoformiu roku 1797 ho Benátky prenechávají Rakousku, po míru v Požunu roku 1805 se dostává pod nadvládu Francouzu, kterí ho opevnili. V breznu roku 1811 zpusobila anglická flotila težkou porážku francouzsko-italské flotile a okupovala Vis